Bandenkampfabzeichen – odznak za boj proti partyzánům
Nový způsob boje s partyzánskými jednotkami si vyžádal nový bojový odznak a tím byl dne 29.1.1944 vůdcem založený odznak za boj proti partyzánům. Byl navržen ve třech stupních, bronzový za 20 dní, stříbrný za 50 dní a zlatý za 100 bojových dní. Udělován byl nejen SS a WH pozemním jednotkám, ale i Luftwaffe a Kriegsmarine při splnění pro ně určených podmínek. Nosil se na levé kapse saka.
Zlatým stupněm byl oceněn např.:- SS- Obersturmführer Erich Kühbandner – 3./Waffen-Geb.(Karst)Jäg.Rgt.SS
Panzerkampfabzeichen – tankový útočný odznak
Tento odznak byl zaveden 20.9.1939 ve stříbrné verzi pro tankové jednotky a 6.6.1940 pro pancéřové granátníky, kteří byli součástí panzer nebo panzergrenadier divizí (nikoli pro motorizované jednotky pěchoty). Nosil se na levé náprsní kapse.
22.6.1943 byl rozšířen o číslované varianty 25, 50, 75 a 100. Kritérii pro udělení byla účast na příslušném počtu útoků.
Tankovým útočným odznakem za 75 útoků byl oceněn např. SS-Obersturmführer Werner Sternebeck člen 3./ SS-Pz.Rgt.1 LSSAH
Infanterie Sturmabzeichen – Pěchotní útočný odznak
Tento nejběžnější bojový odznak u Waffen SS byl zaveden 20.12.1939 ve stříbrné variantě pro všechny pěchotní jednotky a od 1.6.1940 byl rozšířen o bronzovou verzi pro příslušníky pěších motorizovaných pluků. Podmínkou udělení byla účast ve třech útocích, bojích nebo průlomech se zbraní v ruce. Nosil se na levé náprsní kapse.
Allgemeines Sturmabzeichen – Všeobecný útočný odznak
Tento odznak byl zaveden 1.6.1940. Byl udělován všem jednotkám ostatních zbraní, včetně dělostřelectva, které splnili podmínky pro udělení pěchotního útočného odznaku, ale nebyl jim tento odznak určen. Podmínkou získání byla účast ve 3 útocích, průlomech nebo bojích ve třech různých dnech. Nosil se na levé náprsní kapse.Druhého.července.1943 byli zavedeny další varianty tohoto odznaku s čísly 25, 50, 75 a 100. Čísla znamenali počet započitatelných bojových nasazení.
Odznak za 25 útoků získal např. SS-Oberscharführer Herbert Gaulitz ze štábu SS-Stug.Abt.5 „Wiking“
Deutsche Kreuz – německý kříž
28.9.1941 byl založen německý kříž ve dvou variantách stříbrné a zlaté, z důvodu chybějícího vyznamenání mezi železným křížem 1.tř a rytířským křížem železného kříže (u zlaté varianty) a mezi záslužným křížem 1tř. a rytířským křížem záslužného kříže (u stříbrné varianty). Kritériem udělení bylo vícenásobné vykonání výjimečných statečných činů v boji u zlaté varianty a mimo frontu pro stříbrnou variantu.
Toto ocenění získal např.:- SS-Sturmbannführer Joachim Peiper velitel 3./SS-Pz.Gren.Rgt.2 „LSSAH“
- SS-Hauptscharführer Alfons Klein 3./SS-Pz.Gren.Rgt.1 „LSSAH“
Germanische Leistungsrune – Germánské runy dokonalosti
Byly založeny 15.8.1943 ve dvou třídách bronzové a stříbrné. Jako ohodnocení za sportovní a vojenské schopnosti. Nosili se na levé náprsní kapse.
Pro získání odznaku jednotlivce se muselo splnit (bronz / stříbro):- Uběhnout 400m do – 72,5 / 68 vteřin
- Uplavat 300m do – 12 / 9 minut
- Skočit do dálky – 4 / 4,75 metru
- Prokázat schopnosti v doplňkovém sportu (motorizmu, jízdě na koni, zimních sportech atd.)
- Střelba malého kalibru bez opory, 10ran na 40m – 40 / 60 bodů
- Popis terénu – dobrý / výborný
- Odhad tří vzdáleností – dobrý / výborný
- Orientace v terénu – dobrý / výborný
- Popis terenu a další předání hlášení - dobrý / výborný
- Dovednost maskování – dobrý / výborný
- Hod granátem 35 / 45m
Nahkampfspange – Spona za boj z blízka
Byla založena 25.11.1942 ve třech stupních. Byla navržena jako další stupeň pěchotního útočného odznaku. Bronzová za 15 dnů nepřetržitých bojů, stříbrná za 30 dní a zlatá za 50 dní. Zlatá varianta byla udělována osobně H.Himmlerem. Nošena byla nad levou náprsní kapsou.
Zlatou variantou byl oceněn např.:- SS-Obersturmbannführer Max Hansen, velitel SS-Pz.Gren.Rgt.1 „LAH“
- SS-Unterscharführer Willi Zender - SS-Pz.Aufkl.Abt. 1 „LAH“
- SS-Obersturmführer Franz Sievers – 3./SS-Pz.Pi.Btl. 1 „LAH“
- SS-Obersturmführer Herbert Rink - 2./SS-Pz.Gren.Rgt. 1 „LAH“
Eisernes Kreuz – železný kříž
Toto původně pruské vyznamenání bylo znovu založeno 1. září 1939. Jednalo se o železný kříž 2.tř., železný kříž 1tř. a rytířský kříž, který byl rozšiřován o dubové ratolesti, dubové ratolesti z meči a dubovými ratolestmi s meči a brilianty. Způsob nošení: 2.tř. – jen stuha v druhé knoflíkové dírce saka, 1.tř. na levé kapse a RK na stuze na krku.
Podmínkou pro udělení byla mimořádná statečnost v boji, nebo vynikající zásluhy při velení bojové jednotce.
Držitelem rytířského kříže byl např.:- SS-Sturmbannführer Joachim Peiper – Kdr.3./SS-Pz.Gren.Rgt.2. „LSSAH“
- SS-Hauptsturmführer Werner Poetschke – 1./SS-Pz.Rgt.1 „LSSAH“
- SS-Obersturmführer Michael Wittmann – 1. SS-Panzer-Korps „LSSAH“
Spange zum Eisernen Kreuz – Spona železného kříže
Veteráni z 1. světové války, kteří již vlastnili železný kříž a splnil podmínky pro udělení i ve 2. světové válce obdrželi tzv. ,,opakovací,, sponu železného kříže. K železnému kříži 2.tř. se nosila na černobílé stuze v druhé knoflíkové dírce saka. K železnému kříži 1.tř. se nosila na levé kapse nad původně uděleným EK 1.tř. z 1WW.
Obě spony získal např. SS-Oberstgruppenführer und Panzer Generaloberst der Waffen-SS Josef Dietrich „LSSAH“
Verwundetenabzeichen – odznak za zranění
Odznak obnovený 1.9.1939. Byl udělován ve třech stupních, černé za 1–2 zranění, ve stříbrné za 3–4 zranění a ve zlaté za více než 4 zranění nebo když přišel voják o končetinu. Nosil se na levé kapse.
Stříbrný stupeň obdržely např.:- SS-Unterscharführer Hans Schmitz – 1./SS-Pz.Gren.Rgt.2 „LSSAH“ za tři zranění.
- SS-Unterscharführer Hermann Feldmann – 18./SS-Pz.Gren.Rgt.2 „LSSAH“ za tři zranění
